Nezkušený sebevrah
Nezkušený sebevrah, život už ho nebaví,
městem tedy toulá se, opírá se o zábradlí,
dává šanci životu ať ho něčím pobaví,
jenže se tak nestane on chce být smrtí popadlý.
Všechno dávno zklamalo ho, východiska již není,
sebevražda zdá se být to nejlepší řešení,
jak ale na to přijde, ruce mu dřevění,
snadný způsob existuje, daleko už moc není.
Lidi kolem něho chodí, lhostejně se dívají,
z těchle typů oni totiž strach mívají,
a podobní lidé k němu sympatie skrývají,
a tak soucit projevují pouze potají.
Nezkušený sebevrah jde a šlape si po štěstí,
na kolejích, které nic dobrého nevěstí,
čeká tam na vlak, schyluje se k neštěstí,
nezkušený sebevrah životu se pomstí.
Sebevražda v opilosti těžký úkol není,
lidi teď na nádraží pozdě činu brání,
záchrana snad byla možná, ale teď už není,
nezkušený sebevrah už není nezkušený.